Kapitola dvanáct 2.část - Nabíječ

17. března 2017 v 14:46 | Admin |  Alice Clayten
Víno teklo stejně plynulým proudem jako naše konverzace a mně
přišlo, že se z nás stává celkem semknutá skupinka. Všichni jsme měli
podobné zájmy, podobný smysl pro humor, zároveň však odlišné tak
akorát, abychom o nich mohli vzrušeně debatovat.
Když už jsme u vzrušení, jak alkohol stoupal do hlav, zdi se bortily.
Mimi a Sophia se maskováním svého omylu ve výběru partnera přestaly
trápit. Ne že by to klukům vadilo. Naopak to podporovali. Ryan
právě zkoumal chodidlo Mimi, protože ta tvrdila, že ji do něj kousl
pavouk. Skutečnost, že jeho prohlídka trvala několik minut a zahrnovala
i masáž lýtka, neunikla ani mojí ani Simonově pozornosti.
Simon se na mě zazubil a naznačil mi, abych se přisunula blíž. Přišoupla
jsem se k němu na lavičce a naklonila hlavu k jeho. Přiblížil se
mi ústy k uchu a dýchl mi na něj. Do nosních dírek mi vnikl teplý závan
vína a sexu, proběhl až do mozku a všechno se se mnou zatočilo.
"Jak dlouho, než se políbí?" zašeptal mi se rty tak blízko u ucha, že
přísahám, že jsem cítila jeho dotek.
"Cože?" zeptala jsem se a přitom se rozhihňala tak, jak to dělávám,
když mám v sobě příliš mnoho alkoholu a před sebou příliš sexy objekt.
"Jak dlouho? Víš přece, než políbí toho špatnýho?" nadhodil, když
jsem se mu podívala do očí.
Ty oči, ježíšku na křížku, ty oči mě volaly.
"Chceš říct, toho správnýho?" špitla jsem.
"Teda toho správnýho," opravil se a přišoupl se na lavičce blíž.
"Já nevím, ale jestli rychle nedojde na líbání, tak asi vybouchnu," přiznala
jsem s vědomím, že nemluvím o našich kamarádech. Byla jsem
si taky plně vědoma, že Simon si je plně vědom, že nemluvím o našich
kamarádech.
"Hmm, to bych vážně nechtěl." Byl právě kousíček od mého obličeje.
Harém. Harém. Harém. Tuhle mantru jsem si opakovala pořád dokola.
"Já chci do vířivky."
Ze spárů vúdú mě vytrhl nářek, který přicházel z kuchyně. Tam
jsem spatřila ostatní.
"Já chci do vířivky," ozvalo se znovu.
Očima jsem vyhledala Mimi, ale představte si moje překvapení, když
jsem zjistila, že to kvílí Sophia, která momentálně visela Neilovi na
zádech jako batoh.
"Tak běž, nikdo tě nedrží," řekla jsem a přitom se odsunula od Simona
zpět ke svému talíři, na kterém jsem začala oddělovat hrášek od kousků
humra. Byla jsem sice plná, ale humra bych na talíři nikdy nenechala.
Nakonec, nějaké zásady jsem měla.
"Ty musíš jít taky," zaúpěla zase Sophia a mně začalo docházet, jak
moc je opilá. Když se Sophia hodně opila, byla naprosto nesamostatná.
Ó jé…
"Klidně běžte. Já jen poklidím v kuchyni a dorazím za váma," nabídl
se Simon, vzal můj talíř a užuž se zvedal.
"Hej, hej, haló! Můj kousek humra," protestovala jsem a chňapla po
vidličce.
"Mezi ženskou a jejího humra se radši stavět nebudu," usmál se a vidličku
obrátil ke mně. S úsměvem jsem sousto přijala a vstala. Z toho, jak
si se mnou začala pohrávat gravitace, mi došlo, že jsem opilá víc, než
jsem si myslela.
"Hele, seš v pořádku?" zeptal se Simon a přidržel mě, zatímco Sophia
zamířila do svého pokoje.
"Jo, jsem v pohodě, v pohodě," ujistila jsem ho, postavila se pevně na
nohy, a bitvu tak vyhrála.
"Možná bys měla trochu zpomalit, co?" navrhl a sebral mou sklenku
s vínem.
"Nebuď srab, tohle je párty!" vykřikla jsem a rozhihňala se. Všechno
mi najednou připadalo vtipné.
"Fajn, tak teda párty," usmál se a já jsem se vydala do své ložnice,
abych se převlékla do plavek. To se ovšem ukázalo být těžší, než jsem
doufala. Zavázat si bikiny na provázky není tak jednoduché, když jste
víc než lehce ovíněná.
* * *
"Oukej, teď je na řadě Caroline. Pravdu nebo fant!?" ječela Mimi
a opět dokazovala, že když je opilá, má jen jednu úroveň hlasitosti.
"Pravdu!" zaječela jsem taky. Pak jsem se natáhla pro svou sklenku
s vínem a nechtěně přitom stříkla vodu Sophii do tváře. Poslední láhev
sektu Cava jsme si s sebou vzali ven a rychlým tempem ji dostávali do
sebe. A jak nám bublinky rychlým tempem stoupaly do hlavy, hra se
stávala stále nebezpečnější. Oblohu v dálce rozčísl blesk a nad naším
smíchem a šploucháním se začalo ozývat hluboké hřmění.
Jakmile jsme vyšli ven a uvelebili se ve vířivce, netrvalo ani pět minut
a Neil navrhl, abychom si zahráli Na pravdu, a netrvalo ani pět vteřin
a Sophia nadšeně souhlasila. Já jsem se jim nejdřív vysmála a takovou
infantilní hru jsem odmítala, jenže po tom, co Simon naznačil, že jsem
srababa, ozval se ve mně alkohol a nechal mě zakřičet něco jako: "Já si
Na pravdu zahraju, ty posero, a to tak, že nepoznáš pravdu od fantu!"
V mé hlavě dávalo tohle prohlášení dokonale smysl a logické muselo
připadat i Mimi a Sophii, jelikož mi okamžitě nabídly dlaně k plácnutí,
jako že holky vedou. Jsem si celkem jistá, že jsem viděla Simona, jak vrtí
hlavou, ale zároveň se usmívá, tak jsem si nalila další sklenku bublinek.
"Kde jsi ještě nebyla a chtěla bys tam jet?" zeptala se Sophia a přitom
si pobrukovala melodii, co k nám doléhala otevřenými balkonovými
dveřmi.
Když předtím Sophia vytáhla staré desky svého dědy, Simon šel při
pohledu na tu sbírku málem do kolen. Vybral album Tommyho Dorseyho
a jeho orchestr náš večer perfektně podbarvoval.
"Nuda, za to si zaslouží fant!" zapěl Simon a já jsem na něj vyplázla
jazyk.
"To není nuda a Caroline si vybrala pravdu, takže odpoví popravdě.
Caroline, kam bys na týhle planetě chtěla jet?" zeptala se Sophia znovu.
Opřela jsem si hlavu o okraj vířivky a při pohledu na hvězdy se mi
hned vybavil obrázek: jak na mě fouká svěží větřík, na tváři mě hřeje
slunce a přede mnou se rozkládá moře s pobřežím posetým hrbolatými
skalisky. Už jen z té představy jsem se musela usmát.
"Do Španělska," povzdychla jsem si tiše a úsměv mě neopouštěl, protože
jsem se vážně viděla na pláži ve Španělsku.
"Do Španělska?" podivil se Simon.
Otočila jsem se na něj. Usmíval se.
"Jo, chtěla bych do Španělska. Jenže je to hrozně drahý, takže budu
muset ještě chvíli počkat," usmála jsem se s myšlenkami stále na pláži.
"Ty, Simone, nechystáš se tam náhodou příští měsíc?" zeptal se Ryan
a já jsem vytřeštila oči.
"Ehm, no, vlastně jo," přiznal Simon.
"Super! Tak to můžeš jet s ním, Caroline," rozhodla Mimi, spráskla
ruce a pak se obrátila k Ryanovi.
"Teď ty, Ryane."
"Ne, ne, počkej chvilku. Za prvé, nemůžu jen tak se Simonem do
Španělska, a za druhé, teď jsem na řadě já," protestovala jsem. Simon
se mezitím posadil zpříma.
"Vlastně bys 'jen tak se Simonem do Španělska' mohla," pronesl
a otočil se ke mně celým tělem. Druhá strana vířivky ztichla.
"Hm, nemohla. Jedeš tam pracovat a já si takovej výlet nemůžu dovolit.
A navíc ani nevím, jestli si můžu vzít příští měsíc dovolenou."
Zatímco jsem Simonův návrh zpracovávala, cítila jsem, jak zběsile mi
tluče srdce.
"Já jsem náhodou slyšela, jak ti Jillian nedávno říkala, že by sis měla
vybrat dovolenou příští měsíc, než začne hlavní sezona," vytroubila
Mimi. Jak uviděla můj pohled, snažila se schovat do stínu.
"To je sice možný, ale stejně na to nemám prachy, takže konec diskuse.
Teď, pokud se nemýlím, je řada na mně. Tak kohopak si vyberu?"
Rozhlédla jsem se po ostatních.
"Zas tak moc drahý by to nebylo. Mám tam pronajatej dům, takže na
tomhle bys ušetřila. Musela by sis zaplatit jen let a vlastní útraty," dodal
Simon, který nechtěl od tématu upustit.
"Hele, Caroline, to je skvělá nabídka," vyjekla Mimi a její nadšení
rozčeřilo klidnou hladinu.
"Fajn, pravdu nebo fant, Mimi?" zeptala jsem se skrz zatnuté zuby ve
snaze vrátit všechny do hry.
"Hej, něco tady probíráme. Přestaň měnit téma," namítla.
"Já k němu už nic nemám. Pravdu nebo fant, ty prďolo," zopakovala
jsem tak, aby jí došlo, že to myslím vážně.
"Dobře. Fant." Zatvářila se kysele.
"Skvělý. Tak polib Neila," vyštěkla jsem bez váhání.
"Co?" vykřikla a všichni ostatní zalapali po dechu.
"Hrajeme přece hru, ne? Kromě toho mi nepřipadá tak šokující
vyzvat tě, abys políbila chlapa, se kterým se už týdny vídáš."
"To sice ne, ale nemám to ráda na veřejnosti," prskala a zajela skoro
celá pod hladinu. A to říká holka, kterou málem zatkli za obnažování se
na veřejnosti, když ji v prváku na Berkeley objevili při zápase amerického
fotbalu pod tribunou.
"Ale no tak, o co jde?" přidal se Simon a vysloužil si tím ode mě
pohled plný vděku.
"O nic, to jen, že…," začala se znovu vymlouvat, když vtom ji přerušil
Neil.
Martina Godalová (gogika64@gmail.com) [77262]
"Tak sem pojď, prcku!" zvolal a přitáhl si ji k sobě. Chvíli na sebe oba
hleděli a pak jí Neil odhrnul vlasy z tváře. Usmál se a Mimi se naklonila.
Zaslechla jsem, jak se Sophia a Ryan zároveň nadechli, a všichni jsme
sledovali, jak se Mimi s Neilem políbili.
Bylo to divné.
Odtáhli se od sebe a Mimi odplavala zpět na své místo. Vedle Ryana.
Na okamžik všechno ztichlo. Simon a já jsme pozorovali ostatní a nevěděli
co dál. Oni nás přechytračili! A když mě někdo přechytračí, pořádně
se naštvu. Začalo to ve mně pěkně vřít. Skutečnost, že jsem byla opilá,
neměla s mou přehnanou reakcí co dělat.
"Dobře, teď jsem na řadě já, ne? Hmmm… Ryane, pravdu nebo fant?"
začal Neil. Do toho jsem ale vstala já a přitom všechny kolem sebe
postříkala.
"Ne, ne, ne! Takhle to být nemělo!" rozkřičela jsem se. Na důraz jsem
i dupla, jenže tím jsem ztratila rovnováhu a ve vteřině se ocitla pod hladinou.
Zpět na vzduch mě vytáhly Simonovy silné paže, tak jsem mohla
ve své opilecké tirádě pokračovat. Po nebi se prohnaly další blesky, tentokrát
mnohem blíž.
"Ty jsi neměl tady tuhle nechat, aby políbila tady toho!" drmolila
jsem s ukazovákem nataženým k Ryanovi a pak k Mimi a plivala přitom
vodu. Potom jsem se otočila na Sophii. "A ty ses měla na tady tuhle
naštvat!"
"Proč bych se měla na Mimi naštvat? Za to, že políbila svýho přítele?"
mumlala Sophia zničehonic zaujatá svými nehty na rukou.
"Ach jo!" zaúpěla jsem a vrátila se k Mimi.
"Mimi, máš o Neila aspoň minimální zájem?" vyzvala jsem ji s rukama
v bok, zatímco jsem vřela v nočním vzduchu.
"Neil je přesně ten chlap, co jsem vždycky chtěla. Je to můj typ s velkým
T," odříkala Mimi jako robot. Když si ale všimla Ryanova ublíženého
pohledu, trhla sebou.
"Bla bla bla, už jsi s Neilem šukala?" zapištěla jsem a zamávala divoce
rukama, jak to dělávám, když moc piju.
"Oukej, Caroline, teď už je to všem jasný," tišil mě Simon a snažil se
mě posadit.
"Co je jasný? O čem to vy dva mluvíte?" zeptala se Sophia, přitom se
nahnula dopředu.
"Ale prosím tě, vždyť jste všichni čtyři úplně směšní! Kašlu na to,
co si myslíte, že chcete, protože ve skutečnosti hledáte něco jinýho!"
odpověděla jsem a na zdůraznění jsem plácla do vody. Jak to, že jim to
nedochází? Nechápala jsem, proč jsem byla tak podrážděná, ale vážně
jsem z nich šílela.
"Co to kecáš?" vykřikla Mimi a vyskočila ve vířivce na nohy.
"Ale no tak, Mimi! Kdokoli s očima vidí, co k sobě ty a Ryan cítíte!
Proč sakra ztrácíš čas s někým jiným?" zatlačila jsem na ni.
Simon si mě stáhl na klín a zkoušel mě uklidnit.
"Oukej, tohle už je příliš," prohlásil Neil a chystal se vylézt z vany
ven.
"Ne, ne! Neile, podívej se na Sophii. Nevidíš, že je z tebe celá hotová?
Co se to s váma všema děje? To jsme tady se Simonem jediní, kdo vidí
jasně?" zaječela jsem ještě jednou, a vtáhla tak do rozhovoru i Simona,
který neměl na výběr.
Neil se podíval nejdřív na Ryana a pak na Simona.
"Ty vole!" zahromoval Neil.
"Ty vole," zareagoval Simon a přitom ukázal na Sophii, která vstala,
jako by chtěla něco říct. Neil jí položil ruku na rameno a Sophia se beze
slova zase posadila. Pak Neil kývl na Ryana.
"Co, vole?" nadhodil a Ryan mu kývnutí oplatil. Neil se zhluboka
nadechl a pohlédl na Sophii.
"Sophie, pravdu nebo fant?" zeptal se jí.
"Stejně už nehrajeme…," zkusila jsem zakřičet, ale Simon mi rukou
zakryl ústa.
"Všechno v pohodě," oznámil ostatním a druhou rukou mě objal
kolem pasu, aby si mě k sobě přišpendlil těsněji. Zahřmělo a vzduch
začal
vonět zlověstně.
"Sophie?" pobídl ji Neil. Sophia mlčela a snažila se nedívat ani na
Mimi ani na Ryana.
"Fant," zašeptala nakonec se zavřenýma očima.
Alkohol všemu dodával na dramatičnosti.
"Tak mě polib," řekl Neil a jediné, co jste mohli slyšet, byl občasný
zpěv potáplic na jezeře. Potáplice ve vířivce byly konečně zticha. Všichni
jsme sledovali, jak se Sophia otáčí k Neilovi, pokládá mu ruku na
zátylek a přitahuje si ho k sobě. Pomalu, ale velmi jistě přitiskla své
rty na jeho a už je neodlepila. Usmála jsem se Simonovi do ruky, on mě
poplácal po břiše a mně se zamotala hlava.
Když se od sebe Sophia a Neil konečně odtrhli, Sophia se Neilovi
zahihňala do pusy a on jí odpověděl svým hlubokým, chlapáckým smíchem.
"Už bylo sakra načase," poznamenal Simon a sundal mi ruku z pusy.
"Mimi, já…," začala Sophia, a když se otočila jejím směrem, našla jen
prázdná místa.
Mimi a Ryan se vytratili. Zachytila jsem jen kousek Ryanova ručníku,
který mířil do bazénového domku s mokrou společnicí v náruči.
"No, vypadá to, že si dáme dobrou noc," povzdychla si Sophia a popadla
Neila za ruku.
"Dobrou," zachichotala jsem se, zatímco Sophia kráčela směrem
k domu a táhla Neila za sebou. Pak se k sobě přitulili jako na nějakém
obrázku. Podívala jsem se k bazénovému domku, ve kterém se zatím
ani nerozsvítilo. Mimi a Ryan se nejspíš mínili trochu zdržet.
"Tak nám to dohazování celkem vyšlo, i když tvoje podání nebylo
nejdokonalejší.
Bylas jako slon v porcelánu," chechtal se Simon s hlavou
opřenou o moje záda. Ještě pořád jsem mu seděla na klíně. Jeho
ruka, která uvolnila moje ústa, se ubírala jižním směrem, zatímco ta
druhá mě dál těsně objímala kolem pasu.
"Jo, mám spoustu nedokonalostí," přiznala jsem suše. To pohodlné
místečko se mi vůbec nechtělo opouštět, jenže jsem věděla, že budu
muset, a to rychle. Simon za mnou mlčel, tak jsem se chystala z jeho
klínu slézt.
"Nejen nedokonalostí, Caroline," pronesl jemně a já jsem ztuhla.
Nastala další chvíle ticha, během které se ani jeden z nás nepohnul, přitom
jsme se k sobě neustále přibližovali.
Aniž bych se ohlédla, tiše jsem se zasmála. "Nevím, jestli tomu dobře
rozumím. Znamená to, že mám i spoustu dokonalostí, nebo…"
Jeho prsty mi na zádech začaly obkreslovat drobné kroužky.
"Rozumíš tomu výborně," vydechl mi do ucha.
Vzduch kolem nás jiskřil stejně jako napětí, které se blížilo s bouřkou.
Další kroužky. Nakonec to bylo tohle kroužení, co mě zlomilo.
Ztratila jsem nad sebou kontrolu. Rychle jsem se otočila a překvapila
ho, když jsem ho nohama objala v pase a svou opatrnost, včetně mantry
s harémem, poslala k vodě. Prsty obou rukou jsem mu zajela do vlasů,
do toho nádherně vlhkého hedvábí, a přitáhla si ho k sobě.
"Proč jsi mě tehdy na tý párty políbil?" nadhodila jsem s ústy jenom
kousíček od jeho. Jakmile si uvědomil, že dobře vím, co dělám, přitiskl
se boky k těm mým. Ocitli jsme se v takové blízkosti jako nikdy předtím.
"Proč jsi ty políbila mě?" zeptal se, přitom mě hladil po zádech, dokud
se jeho ruce nezastavily u mého pasu, nechytly mě v něm - palci vpředu,
prsty vzadu - a nepřitáhly mě ještě blíž k jeho tělu.
"Protože jsem musela," odpověděla jsem po pravdě. Vybavilo se mi,
jak instinktivní moje reakce tehdy byla. Políbila jsem ho přesto, že to
bylo to jediné, co jsem nechtěla udělat. "A proč ty jsi políbil mě?" zopakovala
jsem svou otázku.
"Protože jsem musel," řekl a zase se mu vrátil ten jeho úšklebek.
Naštěstí jsem ho sotva zahlédla, protože jsem konečně odhalila odvěké
tajemství.
Jak přimějete Nabíječe, aby se přestal šklebit? Políbíte ho.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama