Zkrocená duše - 1. Kapitola

22. září 2016 v 9:43 | Admin |  Zkrocená duše
1.Kapitola

Je ráno. Slunce mi praží do obličeje přes zastřené žaluzie a já vstávám a přemýšlím, jak s dnešním dnem naložím. Jsem unavený. Chci zemřít v mžiku. Obávám se pocitů a bolesti, která mě sužuje. V noci bloudím, během dne zakusuji bolesti tisíce jehel nenaplněné duše. Konečky prstů mé pravé ruky mě brní.
Vedle mě leží klidně a tiše žena. Nemohu si vzpomenout na její jméno. Opět jsem se večer vydal na lov kořisti, která by měla utišit mé choutky, ale nestalo se. Jsem parazit přiživující se na radosti ze života druhých. Ale co mi je po tom. Co je mi po lidech. Jsem sám, sám v nejluxusnějším hotelu v New Yorku. V tom městě uspěchaných a sobě cizích lidí. V tom městě, které mi mělo pomoct zapomenout, které mi mělo vyčistit hlavu. Místo toho se jen proplétám mezi falší a lehkými ženami. Jsem opuštěný, těžce zahořklý mladý mládenec. Živá mrtvola. Nespím. Trpím šílenými nočními můrami . Jako stín se ztěžka plížím rozlehlými ulicemi. Má samota, má opuštěná duše mi činí jediné společníky. Ano, jsem sám. Já mladý, krásný, ale přesto osamělý muž. Slouží mi jen ženy, kterým po večerech ulehnu v jejích lůně. Vstávám potichu abych onu neznámou ženu neprobudil. Hledím ji do tváře s odporem. Je mi připomínkou mé vlastní ztroskotané duše. Je odporná. Zapáchá, je cítit alkoholem a její odpudivé ruce a tělo se nachází v mé posteli. Neopovažuji se jí vyhnat, protože tohle byla má volba. Vím to. Bestie! Krvelačné monstrum, hamižné - s tváří anděla. Ano to jsem já. Anděl s nejčernější duší. Trpím obávám se a mizerně spím. Je to už tak dávno co jsem se cítil dobře.
K čemu je svědomí ? Sám vím nejlíp, čím jsem si prošel . Mnoho probdělých nocí, tisíce otázek a pochybností. Proč jsi to Bože dopustil? Proč jsi to takhle chtěl. Ďábel sám ovládá mou duši. Vytěžil jsem majetek, kterým jsem prospěl nespočtu lidí. Obdaroval jsem sirotčince, kláštery, kostely pro bohulibé účely. Zda- li se stala nějaká drobná chybička, nechť je mi odpuštěna ! I po tom všem se k tobě Bože stále obracím s prosbou, ale má to ještě stále smysl se k Tobě modlit ? Zaopatři jsi mě bohatstvím a to je tvá pomsta, že zůstanu a umřu sám jako prašivý pes opuštěn ? Zatracen. Buď tedy tisíckrát proklet !

Můj milovaný a také nenáviděný New Yorku. Na delší čas jsem se ti měl vzdálit. Na podzim roku 2015 jsem byl požádán sekretariátem firmy F&D Company, abych vypomohl a dohlédl na jejich chod firmy po dobu nepřítomnosti generálního ředitele Fillse ve vzdálené Vídni. Šířily se určité zvěsti. Zvěsti na společníka Dickinse. Měl se napozoru před firemní radou, ale i tak si Fills povšimnul určitých ztrát a černých chodů firmy, která byla až příliš samorostlá. Mým úkolem bylo referovat jak si situace za jeho nepřítomnosti stojí. Zda Dickens bedlivě stráží a hlídá chod firmy a dostatečně hájí její zájmy. Zdejší podnikatelé,, jak rádi by firmu dostali do vlastních kapes. Celá Vídeň byla v pohybu jako vařící, přetopený kotel. Jak z vnějšku tak i z vnitřku to v ní nepřetržitě bublalo a syčelo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | 29. září 2016 v 19:27 | Reagovat

Pěkné. Těším se na další kapitolu.

2 Barča Barča | 3. října 2016 v 15:09 | Reagovat

Zajímavé...čekám na pokračovaní ;)

3 Petra Petra | E-mail | 4. října 2016 v 12:58 | Reagovat

Hezké kdy bude další pokračování. Už se těším.:-)

4 Hanka Hanka | E-mail | 3. května 2017 v 19:45 | Reagovat

Pěkné, mohu znát autora ?

5 help-for-everything help-for-everything | 9. května 2017 v 16:17 | Reagovat

[4]: Je to můj výtvor. Ale bohužel jsem se dál ještě nedostala. Jak časovou tísní tak i lenivostí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama