50 odstínů šedi 9.kapitola 2.část

18. září 2013 v 21:41 | Admin |  50 odstínů šedi
Ale stačí mi jediný pohled na něj a je mi to jedno
- je totiž totálně rozsypaný, a to jenom kvůli mně. Narovnávám se a sleduju ho,
s vítězoslavným a tak trochu škodolibým úsměvem, který nechávám pohrávat
jenom v koutcích úst. Přerývaně oddychuje. Otevře oči a zpříma je na mě upře.
"Copak ty nemáš dávící reflex?" diví se. "Ježišikriste, Ano. to bylo. skvělý,
fakt skvělý. a nečekaný." Pak svraští čelo. "Nejspíš mě nikdy nepřestaneš
fascinovat."
Usměju se a schválně si skousnu ret. Podezíravě si mě změří.
"Ty už jsi to někdy dělala?"
"Ne." Neubráním se lehkému náznaku hrdosti v hlase.
"Dobře," řekne s uspokojením a tuším i úlevou. "To je další poprvé, slečno
Steeleová," zadívá se na mě uznale. "Takže, z orálních dovedností máš za jedna.
Pojď, půjdeme do postele, dlužím ti orgasmus."
Orgasmus?! Další!
Rychle opouští lázeň a já mám poprvé tu čest spatřit řeckého boha v celé jeho
kráse - to je Christian Grey. Dokonce
i má vnitřní bohyně přestala tančit a taky na něj civí - se slinou v koutku
otevřené pusy. Jeho vzrušení už opadlo, ale stejně je pořád dost. výrazný. Ty
bláho! Ovíjí si kolem boků malý ručník a dotyčné partie jím zakrývá, mně pak
přidrží větší huňatou bílou osušku. Chytám se ho za ruku, kterou mi nabídl, a
vylézám z vany. Balí mě do té osušky. A najednou mě strhává do své náruče a
začíná vášnivě líbat, jazykem si razí cestu přímo do mých úst. Toužím
vztáhnout ruce a obejmout ho. dotknout se ho. ale on mi je vězní v tom ručníku.
Brzy se v jeho polibku celá ztrácím. Nakonec svírá můj obličej v dlaních,
jazykem se učí znát má ústa nazpaměť. A já mám dojem, jako by mi tím
polibkem vyjadřoval svůj vděk - možná. Za to, co se stalo ve vaně? Za co
vlastně?
Odtáhne se, stále mě drží v dlaních a upřeně mi hledí do očí. On sám vypadá
ztracený.
"Kývni mi na to," vydechne vroucně.
Nechápavě nakrčím čelo.
"Na co?"
"Na naši dohodu. Na to, abys byla moje. Prosím, Ano," šeptá naléhavě se
zvláštním důrazem na poslední slovo a mé jmé no. A znovu mě políbí, tentokrát
měkce a procítěně. Pak ode mě odstoupí a zadívá se na mě, zlehka u toho
pomrkává. Bere mě za ruku a odvádí do ložnice a já ho pokorně následuju, ještě
pořád celá zmámená. A taky naprosto konsternovaná. On po tom doopravdy
bytostně touží.
V ložnici u postele na mě vrhne zamyšlený pohled.
"Věříš mi?" optá se znenadání. Trochu vyjeveně kývnu a zjišťuju, že ano,
opravdu mu věřím. Co se mnou hodlá provádět teď? Mým tělem prostupuje
elektrizující záchvěv.
"Hodná holka," vydechne a palcem pohladí můj spodní ret.
Odchází do šatny a vrací se s šedou hedvábnou kravatou.
"Podrž před sebou spojené ruce," instruuje mě tiše, když ze mě stáhne osušku
a odhodí ji na podlahu. Dávám před sebe ruce křížem a on mi kolem zápěstí
ovíjí svou kravatu a pevně ji utahuje. Oči mu sálají vzrušením. Zatahá za uzel.
Drží dobře. On snad chodil do skauta, že umí takové. A co teď? Můj tep vylétl
do závratných výšin a srdce mi duní jako zvon. Christian promne v prstech mé
copánky.
"Vypadáš v nich tak mladě," zabrouká a pokročí mým směrem. Instinktivně
před ním couvám, až za sebou ucítím postel. Shazuje svůj ručník, ale já
nedokážu odtrhnout pohled z jeho tváře. Zračí se v ní tolik vášně a touhy.
"Ach, Anastasie, copak s tebou jenom provedu?" šeptá, když mě pokládá na
postel, lehá si ke mně a zvedá mi ruce nad hlavu.
"Nech ty ruce tak, nehýbej s nimi, rozumíš?" Jeho pohled dosáhl takové
intenzity, že mi znemožňuje se nadechnout. S tímhle mužem se nechci dostat do
křížku. nikdy.
"Odpověz," dožaduje se měkce.
"Nebudu hýbat rukama," odpovídám takřka bez dechu.
"Hodná holka," zamumlá a naschvál si pomalu navlhčí rty. Fascinovaně
sleduju ten pozvolný pohyb jeho jazyku po horním rtu. Upřeně mi hledí do očí,
uhrančivě, zkoumavě. Sklání se a dává mi krátký cudný polibek.
"A teď vás zlíbám od hlavy až k patě, slečno Steeleová," zavrní a nadzdvihne
mi bradu, aby si uvolnil přístup k mému krku. Přejíždí po něm rty a cestu dolů,
do toho malého dolíčku pod ním, si značí drobnými polibky, jazykem a
něžnými stisky zubů. Okamžitě si tím získává mou plnou pozornost. pozornost
celého mého těla. Díky předešlé zkušenosti z koupelny je teď moje kůže
hypersenzitivní. Cítím, jak mi horká rozbouřená krev zaplavuje podbřišek a valí
se dál. dolů. až do mého klína. Toužebně zavzdychám.
Chci se ho dotknout. Neohrabaně pohnu svázanýma rukama a přiložím mu je
k vlasům. Zarazí se a obdaří mě nesouhlasným pohledem, zavrtí hlavou a
nespokojeně zamlaská. Bere mě za ruce a znovu mi je zvedá nad hlavu.
"Nehýbej s nimi. teď to budeme muset vzít pěkně od začát ku," plísní mě
mírně. To je takový bazilišek!
"Ale já se tě chci dotýkat," zakňourám dýchavičně.
"Já vím," zabručí. "Nech ty ruce nad hlavou," nařizuje mi s větším důrazem.
Znovu mi zvedá bradu a začíná mě líbat na krku stejně jako předtím. Uf. co z
toho má, že mě tak týrá? Když opět doputuje do jamky mezi mými klíčními
kostmi, cítím, jak se jeho ruce zvolna sunou dolů po mé hrudi a přes prsa.
Nosem obkrouží hranici té malé prohlubně na mém krku a lenivě pokračuje níž,
sleduje cestu svých dlaní po mé hrudní kosti až k ňadrům. Každé z nich líbá a
ochutnává, obě bradavky něžně saje. U všech svátých. Boky se mi o své vlastní
vůli rozhýbou v pomalém rytmu kopírujícím pohyby jeho úst a já se zoufale
snažím soustředit na to, abych udržela ruce nad hlavou.
"Lež klidně," varuje mě a mou kůži ovane jeho horký dech. To už je u
pupíku. Ponoří do něj jazyk a pak mě jemně zaškrábe zuby na podbřišku. Mé
tělo se propíná do luku.
"Hmm. Jste tak sladká, slečno Steeleová." Špičkou nosu brázdí hranici mezi
mým podbřiškem a chloupky, cestou mě jemně oždibuje a dráždí jazykem.
Náhle se prudce zvedá a kleká si u mých chodidel, popadne mě za oba kotníky a
široce mi rozevírá nohy.
No tohle! Bere mou levou nohu, ohýbá ji v koleni a přitahuje si chodidlo ke
rtům. Zatímco zlehýnka líbá jeden prst po druhém, pozorně sleduje mou reakci.
Pak opatrně tiskne bříško každého z nich mezi zuby. Když dojde k malíčku,
skousne silněji a já sebou zazmítám a zakňourám. Jazykem obtáhne hranu nártu
- a já už dál nejsem schopná ho sledovat. Je to prostě příliš smyslné. Mám
dojem, že shořím na prach. S pevně semknutými víčky se pokouším absorbovat
a ustát všechny ty pocity, které ve mně vyvolává. Líbá mě na kotníku a razí si
cestu vzhůru po mém lýtku až ke kolenu. Těsně nad ním se zastavuje a opakuje
celou tu svůdnou dechberoucí torturu i na pravé noze.
"Ach, prosím," zavzdychám, když mi skousne malíček, až mi z toho zatrne
hluboko ve slabinách.
"Všechno chce svůj čas, slečno Steeleová. " vydechne.
Tentokrát se ale nad kolenem nezastaví, pokračuje dál, naho ru, po vnitřní
straně stehna, a zároveň mi ještě víc rozevírá nohy. A já už vím, co se chystá
udělat, a jedna moje část by ho chtěla odstrčit, protože se topím v rozpacích a
propadám studem. On mě chce líbat tam! Vím to. Ta druhá část se chvěje
očekáváním. Christian otáčí hlavu a postupuje nahoru i po druhé noze, líbá, saje,
oštipuje, až se nakonec ocitá přímo mezi mými stehny, kde mi velmi, velmi
jemně přejede špičkou nosu nahoru a dolů. Za - zmítám se. ach můj bože!
Přestává se hýbat, čeká, až popadnu dech. Nakonec přece jen nacházím sílu
zvednout hlavu a upřít na něj užaslý pohled. Ústa mám pootevřená, abych
pomohla svému splašenému srdci zvol nit tempo.
"Máte vůbec tušení, jak omamně voníte, slečno Steeleová?" zapřede, a aniž
by ze mě spustil oči, zaboří nos do mých chloupků a zhluboka se nadechne.
Myslím, že tentokrát rudnu všude a je mi skoro na omdlení, okamžitě zavírám
oči. Nemůžu ho při tom sledovat!
A pak mi zlehýnka foukne do klína. Do háje...
"Ty se mi líbí," jemně mě zatahá za chloupky. "Možná že ti je necháme."
"Ach. prosím," zažebrám.
"Hmm, mám rád, když tak žadoníš, Anastasie."
Zaúpím.
"Něco za něco, to není můj obvyklý styl, slečno Steeleová," zašeptá a znovu
mi jemně foukne do rozkroku. "Ale dnes jsi mě potěšila a měla bys za to být
odměněna." V jeho hlase zaslechnu hříšný podtón, a zatímco se mé tělo opájí
poselstvím, které k němu vyslala jeho poslední slova, a jeho ruce se chytají
mých stehen, ucítím první zkusmé zakroužení jeho jazyka.
"Áaach!" zavzdychám a v důsledku toho doteku se prohnu v zádech a celá
roztřesu.
Nepřestává a pokračuje dál v tom mučivém kroužení. pořád a pořád.
Pozvolna ztrácím kontrolu nad svým tělem, každý atom mého bytí se
koncentruje do jediného malého mocného bodu mezi mými stehny. Nohy se mi
samy od sebe propnou a on do mě vklouzne jedním prstem. Zaslechnu, jak
zhluboka zavrní.
"Ach, bejby. To miluju, jak jsi pro mě vždycky připravená."
Začíná tím prstem napodobovat pohyby svého jazyka. Zakňourám. Je to
prostě příliš. Mé tělo dychtí po uvolnění a já už nejsem schopná mu ho dál
odpírat. Poddávám se tomu, ztrácím schopnost vnímat cokoliv jiného kromě
orgasmu, který mě ovládá a celou prostupuje. vlna za vlnou. Pro všechno na
světel Vykřiknu a celý svět se hroutí a mizí mi před očima, protože to, co teď
prožívám, všechno přebíjí.
Divoce oddechuju, jakoby zdálky slyším trhání fólie. Vzápětí do mě Christian
velmi pomalu proniká. No. páni. Ten pocit je bolestivý a příjemný zároveň,
intenzivní i jemný.
"Jaké to je?" vydechne.
"Fajn. V pohodě," hlesnu. A on se začíná opravdu hýbat, rych le, tvrdě a
nemilosrdně, tiskne se do mě úplně celý, znovu a znovu, neúprosně, až se opět
ocitám na prahu vyvrcholení. Zakňourám.
"Udělej se pro mě, bejby." Jeho hlas je drsný, surový a zhrublý vzrušením a
já nekontrolovatelně vybuchuju, zatímco on do mě dál živelně proniká.
"Bože, díky," zašeptá. Ještě jeden nezkrotný pohyb a vyráží ze sebe zasténání
a vrcholí, vtlačený hluboko uvnitř mě. A pak strne, naprosto nehybný.
Bezvládně se na mě hroutí, zaléhá mě celou svou vahou a tlačí k posteli.
Spoutanýma rukama ho objímám kolem krku a tisknu k sobě, jak nejsilněji
dovedu. V tu chvíli bych pro něj byla ochotná podstoupit cokoliv. Patřím mu.
Ten zázrak, který mi ukázal, přesahuje vš echno, co jsem kdy očekávala. A chce
zajít dál, mnohem dál, až do míst, která si ve své nevinnosti nedokážu ani před
stavit. Bože, co mám dělat?
Vzepře se na loktech a upřeně se mi zahledí do očí, ty jeho intenzivně sálají.
"Vidíš, jak se k sobě hodíme?" zabrouká. "Kdyby ses mi dala, bylo by to ještě
mnohem lepší. Věř mi, Anastasie, můžu ti ukázat místa, o kterých nemáš ani
potuchy." Jeho slova přesně kopírují mé myšlenky. Jemně přejíždí špičkou nosu
podél mého. Ještě pořád jsem se nevzpamatovala z toho, jak pozoruhodně
výrazně na něj fyzicky reaguju, takže na něj jen prázdně zírám, neschopná
zformulovat jedinou souvislou myšlenku.Náhle nás oba vyruší hlasy z chodby za dveřmi ložnice. Chvíli mi trvá, než si
uvědomím, co vlastně slyším.
"Ale jestli je stále v posteli, musí být nemocný. Nikdy už touhle dobou neleží.
Christian nikdy nezaspal."
" Paní Greyová, prosím. "
" Taylore. Nemůžete mi bránit, abych šla za svým synem. "
"Paní Greyová, on tam není sám. "
"Co tím myslíte, není sám?"
"Někoho tam má. "
,,Ou... "
Dokonce i skrz ty dveře slyším nevěřícný údiv v jejím hlase. Christian zamžiká. Ještě pořád ze mě nespustil oči, které teď rozevírá v předstíraném zděšení.
"Kruci! To je moje matka."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 n-i-c-e n-i-c-e | 6. února 2015 v 11:28 | Reagovat

Ahoj .. mas uzasny blog a chtela jsem ti podekovat ze sem ty knizky pridavas ... ja miluju 50 odstinu a hrozne me mrzelo ze jsem si nemohla koupit knizku ... diky tobe si to muzu precist

2 Lola Lola | 4. srpna 2015 v 20:21 | Reagovat

Ahoj mas uzasny blog ale nemuzu tu najit spoustu kapitol 50 odstinu sedi. Ted prave hledam 9 kapitolu 2cast a mrzi me ze ji nemuzu najit

3 Jukulina Jukulina | 1. ledna 2016 v 10:59 | Reagovat

[2]: teď ji momentálně čteš/jsi na ní.
:-DDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama